vítání
See also: vitani and vítáni
Czech
Etymology
From vítat + -ání.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːtaːɲiː]
Noun
vítání n
- verbal noun of vítat
Declension
Declension of vítání
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | vítání | vítání |
genitive | vítání | vítání |
dative | vítání | vítáním |
accusative | vítání | vítání |
vocative | vítání | vítání |
locative | vítání | vítáních |
instrumental | vítáním | vítáními |
Further reading
- vítání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vítání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989