vyprdnout
Czech
Etymology
From vy- + prdět + -nout.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪpr̩dnou̯t]
Verb
vyprdnout pf
- (reflexive with se, mildly vulgar) to fuck (to lose care for, to forget, to disregard, to no longer regard as important)
- Synonym: vykašlat
- Vyprdni se na to, vole. ― Fuck that, dude.
- (reflexive with se, mildly vulgar) to give birth
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyprdnu | vyprdneme | — | vyprdněme |
| 2nd person | vyprdneš | vyprdnete | vyprdni | vyprdněte |
| 3rd person | vyprdne | vyprdnou | — | — |
| The verb vyprdnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyprdl | vyprdli | vyprdnut | vyprdnuti |
| masculine inanimate | vyprdly | vyprdnuty | ||
| feminine | vyprdla | vyprdnuta | ||
| neuter | vyprdlo | vyprdla | vyprdnuto | vyprdnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vyprdnuv |
| feminine + neuter singular | — | vyprdnuvši |
| plural | — | vyprdnuvše |
Further reading
- vyprdnouti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyprdnout se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989