vyletět
Czech
Etymology
From vy- + letět.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪlɛcɛt]
Verb
vyletět pf (imperfective vylétat or vylétávat)
- to fly from, to fly out of
- to take off
- to shoot out
- to fly up, to soar, to rocket
- vyletět z kůže. ― To jump out of your skin.
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyletím | vyletíme | — | vyleťme |
| 2nd person | vyletíš | vyletíte | vyleť | vyleťte |
| 3rd person | vyletí | vyletí | — | — |
| The verb vyletět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyletěl | vyletěli | — | — |
| masculine inanimate | vyletěly | — | ||
| feminine | vyletěla | — | ||
| neuter | vyletělo | vyletěla | — | — |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | vyletěv |
| feminine + neuter singular | — | vyletěvši |
| plural | — | vyletěvše |
Related terms
- vylétávat
Further reading
- vyletěti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyletěti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989