vyhýbavý
Czech
Etymology
From vyhýbat + -avý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪɦiːbaviː]
Adjective
vyhýbavý
- evasive
Declension
Declension of vyhýbavý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vyhýbavý | vyhýbavá | vyhýbavé | |
genitive | vyhýbavého | vyhýbavé | vyhýbavého | |
dative | vyhýbavému | vyhýbavé | vyhýbavému | |
accusative | vyhýbavého | vyhýbavý | vyhýbavou | vyhýbavé |
vocative | vyhýbavý | vyhýbavá | vyhýbavé | |
locative | vyhýbavém | vyhýbavé | vyhýbavém | |
instrumental | vyhýbavým | vyhýbavou | vyhýbavým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vyhýbaví | vyhýbavé | vyhýbavá | |
genitive | vyhýbavých | |||
dative | vyhýbavým | |||
accusative | vyhýbavé | vyhýbavá | ||
vocative | vyhýbaví | vyhýbavé | vyhýbavá | |
locative | vyhýbavých | |||
instrumental | vyhýbavými |
Further reading
- vyhýbavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyhýbavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989