vyhrát
Czech
Etymology
From vy- + hrát.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈvɪɦraːt/
Audio (file)
Verb
vyhrát pf (imperfective vyhrávat)
- to win
- Věděl jsem, že bychom mohli vyhrát!
- I knew we could win!
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyhraji, vyhraju (coll.) | vyhrajeme | — | vyhrajme, vyhrejme |
| 2nd person | vyhraješ | vyhrajete | vyhraj, vyhrej | vyhrajte, vyhrejte |
| 3rd person | vyhraje | vyhrají, vyhrajou (coll.) | — | — |
| The verb vyhrát does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyhrál | vyhráli | vyhrán | vyhráni |
| masculine inanimate | vyhrály | vyhrány | ||
| feminine | vyhrála | vyhrály | vyhrána | vyhrány |
| neuter | vyhrálo | vyhrála | vyhráno | vyhrána |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | vyhráv |
| feminine + neuter singular | — | vyhrávši |
| plural | — | vyhrávše |
Antonyms
- prohrát
Derived terms
- výhra f