vozíčkář
Czech
Etymology
From vozíček + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvoziːt͡ʃkaːr̝̊]
- Hyphenation: vo‧zíč‧kář
Noun
vozíčkář m anim (feminine vozíčkářka)
- wheelchair user
Declension
Declension of vozíčkář
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | vozíčkář | vozíčkáři |
genitive | vozíčkáře | vozíčkářů |
dative | vozíčkářovi, vozíčkáři | vozíčkářům |
accusative | vozíčkáře | vozíčkáře |
vocative | vozíčkáři | vozíčkáři |
locative | vozíčkářovi, vozíčkáři | vozíčkářích |
instrumental | vozíčkářem | vozíčkáři |
Further reading
- vozíčkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vozíčkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vozíčkář in Internetová jazyková příručka