vkročit
Czech
Etymology
From v- + krok + -it.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈfkrot͡ʃɪt]
Verb
vkročit pf (imperfective vkráčet)
- to step in, to set foot, to trespass on
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vkročím | vkročíme | — | vkročme |
2nd person | vkročíš | vkročíte | vkroč | vkročte |
3rd person | vkročí | vkročí | — | — |
The verb vkročit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vkročil | vkročili | vkročen | vkročeni |
masculine inanimate | vkročily | vkročeny | ||
feminine | vkročila | vkročena | ||
neuter | vkročilo | vkročila | vkročeno | vkročena |
Transgressives | present | past |
masculine singular | — | vkročiv |
feminine + neuter singular | — | vkročivši |
plural | — | vkročivše |
Related terms
- krok
Further reading
- vkročiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vkročiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989