vietr
Old Czech
Alternative forms
- větr, vítr, vietř
Etymology
From Proto-Slavic *větrъ, from Proto-Indo-European *h₂weh₁-.
Noun
vietr m
- wind
Declension
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | vietr | vietra, vietry | vietři, vietrové (vietroví), vietry |
| genitive | vietra, vietru | vietrú (vietrou) | vietróv (vietruov, vietrů), vietr |
| dative | vietru, vietrovi | vietroma, vietrama | vietróm (vietruom, vietrům) |
| accusative | vietr, vietra | vietra, vietry | vietry |
| vocative | vietre | vietra, vietry | vietři, vietrové (vietroví), vietry |
| locative | vietřě (vietře), vietru, vietrovi | vietrú (vietrou) | vietřiech (vietřích), vietrech, vietrách |
| instrumental | vietrem | vietroma, vietrama | vietry, vietrmi, vietrami |
Descendants
- Czech: vítr
Further reading
- “vietr”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2020