vandrovník
Czech
Etymology
vandrovat + -ník
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvandrovɲiːk]
- Hyphenation: van‧d‧rov‧ník
Noun
vandrovník m anim (feminine vandrovnice)
- wayfarer
- Synonym: pocestný
Declension
Declension of vandrovník
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vandrovník | vandrovníkové, vandrovníci |
| genitive | vandrovníka | vandrovníků |
| dative | vandrovníkovi, vandrovníku | vandrovníkům |
| accusative | vandrovníka | vandrovníky |
| vocative | vandrovníku | vandrovníkové, vandrovníci |
| locative | vandrovníkovi, vandrovníku | vandrovnících, vandrovníkach |
| instrumental | vandrovníkem | vandrovníky |
Further reading
- vandrovník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vandrovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vandrovník in Internetová jazyková příručka