vagebond
Dutch
Etymology
Borrowed from Middle French vagabond, from Latin vagabundus.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈvaː.ɣəˌbɔnt/
- Hyphenation: va‧ge‧bond
Noun
vagebond m (plural vagebonden, diminutive vagebondje n)
- vagabond, vagrant
- scoundrel, rogue
Descendants
- Afrikaans: vabond