upřímný
Czech
Pronunciation
- IPA(key): /ˈupr̝̊iːmniː/
Adjective
upřímný
- sincere
- upřímná touha ― sincere desire
- upřímná snaha ― sincere effort
- frank
- Mám-li být upřímný, mě se to nelíbí. ― To be frank, I don't like it.
- Bratři jsou upřímní k sobě navzájem. ― Brothers are frank with each other.
Declension
Declension of upřímný
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | upřímný | upřímná | upřímné | |
genitive | upřímného | upřímné | upřímného | |
dative | upřímnému | upřímné | upřímnému | |
accusative | upřímného | upřímný | upřímnou | upřímné |
vocative | upřímný | upřímná | upřímné | |
locative | upřímném | upřímné | upřímném | |
instrumental | upřímným | upřímnou | upřímným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | upřímní | upřímné | upřímná | |
genitive | upřímných | |||
dative | upřímným | |||
accusative | upřímné | upřímná | ||
vocative | upřímní | upřímné | upřímná | |
locative | upřímných | |||
instrumental | upřímnými |
Antonyms
- neupřímný m
Derived terms
- upřímnost f
Further reading
- upřímný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- upřímný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989