svěřit
Czech
Etymology
s- + věřit
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsvjɛr̝ɪt]
Verb
svěřit pf (imperfective svěřovat)
- to entrust, to trust (someone with something) (do (in) + genitive case)
- Mohu Vám svěřit tajemství? ― Can I share a secret with you?
- Chceme ho svěřit do rukou Božích. ― We want to put our faith in God's hands now.
- to confide (something to someone)
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | svěřím | svěříme | — | svěřme |
| 2nd person | svěříš | svěříte | svěř | svěřte |
| 3rd person | svěří | svěří | — | — |
| The verb svěřit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | svěřil | svěřili | svěřen | svěřeni |
| masculine inanimate | svěřily | svěřeny | ||
| feminine | svěřila | svěřena | ||
| neuter | svěřilo | svěřila | svěřeno | svěřena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | svěřiv |
| feminine + neuter singular | — | svěřivši |
| plural | — | svěřivše |
Related terms
- svěřovat
Further reading
- svěřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- svěřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989