svolení
Czech
Etymology
From svolit + -ní.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsvolɛɲiː]
Noun
svolení n
- verbal noun of svolit
- permission, consent, agreement
- dostat svolení ― to get permission
Declension
Declension of svolení
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | svolení | svolení |
genitive | svolení | svolení |
dative | svolení | svolením |
accusative | svolení | svolení |
vocative | svolení | svolení |
locative | svolení | svoleních |
instrumental | svolením | svoleními |
Further reading
- svolení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- svolení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- svolení in Internetová jazyková příručka