střídavý
Czech
Etymology
From střídat + -avý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstr̝̊iːdaviː]
Adjective
střídavý
- alternating (of current)
- Antonym: stejnosměrný
Declension
Declension of střídavý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | střídavý | střídavá | střídavé | |
genitive | střídavého | střídavé | střídavého | |
dative | střídavému | střídavé | střídavému | |
accusative | střídavého | střídavý | střídavou | střídavé |
vocative | střídavý | střídavá | střídavé | |
locative | střídavém | střídavé | střídavém | |
instrumental | střídavým | střídavou | střídavým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | střídaví | střídavé | střídavá | |
genitive | střídavých | |||
dative | střídavým | |||
accusative | střídavé | střídavá | ||
vocative | střídaví | střídavé | střídavá | |
locative | střídavých | |||
instrumental | střídavými |
Further reading
- střídavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- střídavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989