stehno
Czech
Etymology
From Old Czech stehno, from Proto-Slavic *stegno.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstɛɦno]
Noun
stehno n
- (anatomy) thigh
Usage notes
- The form stehnou in the genitive and locative (as a remnant of the dual number) is also sometimes heard but it is considered informal.
Declension
Declension of stehno
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | stehno | stehna |
| genitive | stehna | stehen |
| dative | stehnu | stehnům |
| accusative | stehno | stehna |
| vocative | stehno | stehna |
| locative | stehnu, stehně | stehnech |
| instrumental | stehnem | stehny |
Derived terms
adjective
- stehenní
noun
- nástehenka
Further reading
- stehno in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- stehno in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- stehno in Internetová jazyková příručka