starobylý
Czech
Etymology
starý + -o- + být + -lý
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstarobɪliː]
Adjective
starobylý
- ancient
Declension
Declension of starobylý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | starobylý | starobylá | starobylé | |
genitive | starobylého | starobylé | starobylého | |
dative | starobylému | starobylé | starobylému | |
accusative | starobylého | starobylý | starobylou | starobylé |
vocative | starobylý | starobylá | starobylé | |
locative | starobylém | starobylé | starobylém | |
instrumental | starobylým | starobylou | starobylým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | starobylí | starobylé | starobylá | |
genitive | starobylých | |||
dative | starobylým | |||
accusative | starobylé | starobylá | ||
vocative | starobylí | starobylé | starobylá | |
locative | starobylých | |||
instrumental | starobylými |
See also
- starověký m
Further reading
- starobylý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- starobylý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- starobylý in Internetová jazyková příručka