spoluviník
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspoluvɪɲiːk]
- Hyphenation: spo‧lu‧vi‧ník
Noun
spoluviník m anim (feminine spoluvinice)
- accomplice (an associate in the commission of a crime)
- Synonyms: komplic, spolupachatel
Declension
Declension of spoluviník
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | spoluviník | spoluviníci |
| genitive | spoluviníka | spoluviníků |
| dative | spoluviníkovi, spoluviníku | spoluviníkům |
| accusative | spoluviníka | spoluviníky |
| vocative | spoluviníku | spoluviníci |
| locative | spoluviníkovi, spoluviníku | spoluvinících |
| instrumental | spoluviníkem | spoluviníky |
Further reading
- spoluviník in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- spoluviník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989