spojnice
Czech
Etymology
spojit + -nice
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspojɲɪt͡sɛ]
Noun
spojnice f
- (computing) connector (line connecting two shapes)
Declension
Declension of spojnice
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | spojnice | spojnice |
| genitive | spojnice | spojnic |
| dative | spojnici | spojnicím |
| accusative | spojnici | spojnice |
| vocative | spojnice | spojnice |
| locative | spojnici | spojnicích |
| instrumental | spojnicí | spojnicemi |
Further reading
- spojnice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- spojnice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- spojnice in Internetová jazyková příručka