spojenec
Czech
Etymology
From spojený + -ec.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspojɛnɛt͡s]
Noun
spojenec m anim (feminine spojenkyně)
- ally
Declension
Declension of spojenec
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | spojenec | spojeneci |
genitive | spojenece | spojeneců |
dative | spojeneci | spojenecům |
accusative | spojenece | spojenece |
vocative | spojeneče | spojeneci |
locative | spojeneci | spojenecích |
instrumental | spojenecem | spojeneci |
Derived terms
- spojenecký m
Further reading
- spojenec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- spojenec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- spojenec in Internetová jazyková příručka