soudce
Czech
Etymology
From soudit + -ce.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈsou̯tt͡sɛ/
audio (file) - Hyphenation: soud‧ce
Noun
soudce m anim (feminine soudkyně)
- judge (public judicial official)
Declension
Declension of soudce
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | soudce | soudci, soudcové |
| genitive | soudce | soudců |
| dative | soudci, soudcovi | soudcům |
| accusative | soudce | soudce |
| vocative | soudce | soudci, soudcové |
| locative | soudci, soudcovi | soudcích |
| instrumental | soudcem | soudci |
Derived terms
- soudcovat
- kde není žalobce, není soudce
Related terms
- soudit
- sudí
Further reading
- soudce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- soudce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- soudce in Internetová jazyková příručka