směrovací
Czech
Etymology
směrovat + -cí
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsm̩ɲɛrovat͡siː]
Adjective
směrovací
- directing
Declension
Declension of směrovací
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | směrovací | |||
genitive | směrovacího | směrovací | směrovacího | |
dative | směrovacímu | směrovací | směrovacímu | |
accusative | směrovacího | směrovací | ||
vocative | směrovací | |||
locative | směrovacím | směrovací | směrovacím | |
instrumental | směrovacím | směrovací | směrovacím | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | směrovací | |||
genitive | směrovacích | |||
dative | směrovacím | |||
accusative | směrovací | |||
vocative | směrovací | |||
locative | směrovacích | |||
instrumental | směrovacími |
Derived terms
- směrovací číslo
Further reading
- směrovací in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- směrovací in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989