slunce
See also: Slunce
Czech
Etymology
From Old Czech slunce, from Proto-Slavic *sъlnьce, from Proto-Indo-European *sóh₂wl̥.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈslunt͡sɛ]
Audio (file) - Hyphenation: slun‧ce
Noun
slunce n
- sun
Declension
Declension of slunce
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | slunce | slunce |
| genitive | slunce | sluncí |
| dative | slunci | sluncím |
| accusative | slunce | slunce |
| vocative | slunce | slunce |
| locative | slunci | sluncích |
| instrumental | sluncem | slunci |
Derived terms
- odsluní
- oslnit
- přísluní
- sluncovka
- sluncový
- slunečně
- slunečnice
- slunečnicový
- sluneční
- slunečníček
- slunečník
- sluneční soustava
- sluneční svkrna
- sluneční záření
- slunečno
- slunečný
- slunění
- slunit
- sluníčko
- sluníčko sedmitečné
- slunko
- slunný
- slunovrat
- výsluní
Further reading
- slunce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- slunce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- slunce in Internetová jazyková příručka
Old Czech
Etymology
From Proto-Slavic *sъlnьce, from Proto-Indo-European *sóh₂wl̥.
Noun
slunce n
- sun
Declension
Declension (pattern moře)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | slunce | slunci | sluncě (slunce) |
| genitive | sluncě (slunce) | sluncú (sluncou) | sluncí, slunec |
| dative | sluncu (slunci) | sluncoma (sluncěma, sluncema) | sluncóm (sluncuom, sluncům, sluncím) |
| accusative | slunce | slunci | sluncě (slunce) |
| vocative | slunce | slunci | sluncě (slunce) |
| locative | slunci, sluncu | sluncú (sluncou) | sluncích, slunciech (sluncéch), sluncech |
| instrumental | sluncem | sluncoma (sluncěma, sluncema) | slunci, sluncmi, sluncěmi (sluncemi) |
Descendants
- Czech: slunce
Further reading
- “slunce”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023