slovníkový
Czech
Etymology
slovník + -ový. Cognates include Belarusian сло́ўнікавы (slóŭnikavy), Polish słownikowy, and Ukrainian словнико́вий (slovnykóvyj).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈslovɲiːkoviː]
Adjective
slovníkový
- (relational) dictionary
Declension
Declension of slovníkový
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | slovníkový | slovníková | slovníkové | |
genitive | slovníkového | slovníkové | slovníkového | |
dative | slovníkovému | slovníkové | slovníkovému | |
accusative | slovníkového | slovníkový | slovníkovou | slovníkové |
vocative | slovníkový | slovníková | slovníkové | |
locative | slovníkovém | slovníkové | slovníkovém | |
instrumental | slovníkovým | slovníkovou | slovníkovým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | slovníkoví | slovníkové | slovníková | |
genitive | slovníkových | |||
dative | slovníkovým | |||
accusative | slovníkové | slovníková | ||
vocative | slovníkoví | slovníkové | slovníková | |
locative | slovníkových | |||
instrumental | slovníkovými |
Related terms
- See slovo
See also
- lexikografický
- slovníkářský
Further reading
- slovníkový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- slovníkový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- slovníkový in Internetová jazyková příručka