slijtplek
Dutch
Etymology
Compound of slijten + plek.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈslɛi̯t.plɛk/
- Hyphenation: slijt‧plek
Noun
slijtplek f (plural slijtplekken, diminutive slijtplekje n)
- A wear, a damaged spot.