sklánět
Czech
Etymology
From s- + klánět.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsklaːɲɛt]
Verb
sklánět impf (perfective sklonit)
- (reflexive, used with se) to bend down, to bow
- Když jsem přišel skláněl se nad tělem. ― He was hovering around the body when I came in.
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | skláním | skláníme | — | sklánějme |
| 2nd person | skláníš | skláníte | skláněj | sklánějte |
| 3rd person | sklání | sklání | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive sklánět. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | skláněl | skláněli | — | — |
| masculine inanimate | skláněly | — | ||
| feminine | skláněla | — | ||
| neuter | sklánělo | skláněla | — | — |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | — |
| feminine + neuter singular | — | — |
| plural | — | — |
Related terms
- sklon
- sklonit
- naklánět
- odklánět
- předklánět
- překlánět
- přiklánět
- uklánět
- vyklánět
- zaklánět