rýč
See also: RYC, ryć, Ryć, and ryč
Czech
Etymology
From rýt + -č, from Old Czech rýč.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈriːt͡ʃ]
Audio (file) - Hyphenation: rýč
- Rhymes: -iːtʃ
Noun
rýč m inan
- spade (tool)
Declension
Declension of rýč
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | rýč | rýče |
genitive | rýče | rýčů |
dative | rýči | rýčům |
accusative | rýč | rýče |
vocative | rýči | rýče |
locative | rýči | rýčích |
instrumental | rýčem | rýči |
Further reading
- rýč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rýč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Old Czech
Etymology
From rýti.
Noun
rýč m
- spade (tool)
Declension
Declension (pattern meč)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | rýč | rýčě (rýče) | rýči, rýčové (rýčěvé, rýčevé), rýčě (rýče) |
genitive | rýčě (rýče) | rýčú (rýčí, rýčou) | rýčóv (rýčiev, rýčó, rýčů), rýč, rýčí |
dative | rýču (rýči), rýčovi (rýčěvi, rýčevi) | rýčoma (rýčěma, rýčema), rýčma | rýčóm (rýčiem, rýčóm, rýčům) |
accusative | rýč, rýčě | rýčě (rýče) | rýčě (rýče) |
vocative | rýču (rýči) | rýčě (rýče) | rýči, rýčové, rýčě (rýče) |
locative | rýči, rýču | rýčú (rýčou, rýčí) | rýčích, rýčiech, rýčech |
instrumental | rýčem | rýčoma (rýčěma, rýčema), rýčma | rýči, rýčmi, rýčěmi (rýčemi) |
Descendants
- Czech: rýč
Further reading
- “rýč”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023