ročník
Czech
Etymology
From rok + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrot͡ʃɲiːk]
Audio (file)
Noun
ročník m inan
- year (a level or grade at school or college)
- Hana je studentka prvního ročníku. ― Hana is a first-year student
Declension
Declension of ročník
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | ročník | ročníkové, ročníci |
genitive | ročníka | ročníků |
dative | ročníkovi, ročníku | ročníkům |
accusative | ročníka | ročníky |
vocative | ročníku | ročníkové, ročníci |
locative | ročníkovi, ročníku | ročnících, ročníkach |
instrumental | ročníkem | ročníky |
Further reading
- ročník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- ročník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- ročník in Internetová jazyková příručka