rozvětvení
Czech
Etymology
rozvětvit + -ní
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrozvjɛtvɛɲiː]
Noun
rozvětvení n
- verbal noun of rozvětvit
- (botany) ramification
Declension
Declension of rozvětvení
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | rozvětvení | rozvětvení |
genitive | rozvětvení | rozvětvení |
dative | rozvětvení | rozvětvením |
accusative | rozvětvení | rozvětvení |
vocative | rozvětvení | rozvětvení |
locative | rozvětvení | rozvětveních |
instrumental | rozvětvením | rozvětveními |
Further reading
- rozvětvení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozvětvení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989