roztrhnout
Czech
Etymology
From roz- + trhnout.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrostr̩ɦnou̯t]
Verb
roztrhnout pf
- to tear
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | roztrhnu | roztrhneme | — | roztrhněme |
2nd person | roztrhneš | roztrhnete | roztrhni | roztrhněte |
3rd person | roztrhne | roztrhnou | — | — |
The verb roztrhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | roztrhl | roztrhli | roztržen | roztrženi |
masculine inanimate | roztrhly | roztrženy | ||
feminine | roztrhla | roztržena | ||
neuter | roztrhlo | roztrhla | roztrženo | roztržena |
Transgressives | present | past |
masculine singular | — | roztrhnuv |
feminine + neuter singular | — | roztrhnuvši |
plural | — | roztrhnuvše |
See also
- roztrhat
Further reading
- roztrhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- roztrhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989