rozsudek
Czech
Etymology
From rozsoudit + -ek.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrosudɛk]
Noun
rozsudek m inan
- sentence, verdict (decision of a jury)
- vynést rozsudek nad kým ― to pass sentence on someone
- judgment (legal)
- vynést rozsudek ― to deliver a verdict
- vynést rozsudek proti komu ― to pronounce a judgement against someone
Declension
Declension of rozsudek
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | rozsudek | rozsudky |
genitive | rozsudku | rozsudků |
dative | rozsudku | rozsudkům |
accusative | rozsudek | rozsudky |
vocative | rozsudku | rozsudky |
locative | rozsudku | rozsudcích |
instrumental | rozsudkem | rozsudky |
Further reading
- rozsudek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozsudek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozsudek in Internetová jazyková příručka