rozpaky
Czech
Etymology
From Old Czech rozpak.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrospakɪ]
Noun
rozpaky m pl
- embarrassment, misgivings, quandary
- uvést koho do rozpaků ― to embarrass someone
- být v rozpacích ― to feel embarrassed
- vyvolat rozpaky ― to cause embarrassment
Declension
Declension of rozpaky
plurale tantum | |
---|---|
nominative | rozpaky |
genitive | rozpaků |
dative | rozpakům |
accusative | rozpaky |
vocative | rozpaky |
locative | rozpacích |
instrumental | rozpaky |
Related terms
- rozpačitý
- rozpakovat se
Further reading
- rozpaky in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozpaky in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozpaky in Internetová jazyková příručka