rozmówca
Polish
Etymology
From rozmowa + -ca.
Pronunciation
- IPA(key): /rɔzˈmuf.t͡sa/
Noun
rozmówca m pers (feminine rozmówczyni)
- interlocutor
Declension
declension of rozmówca
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | rozmówca | rozmówcy |
genitive | rozmówcy | rozmówców |
dative | rozmówcy | rozmówcom |
accusative | rozmówcę | rozmówców |
instrumental | rozmówcą | rozmówcami |
locative | rozmówcy | rozmówcach |
vocative | rozmówco | rozmówcy |
Further reading
- rozmówca in Polish dictionaries at PWN