rozkulačovat
Czech
Etymology
From Russian раскулачивать (raskulačivatʹ). Morphologically roz- + kulak + -ovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈroskulat͡ʃovat]
- Rhymes: -ovat
- Hyphenation: roz‧ku‧la‧čo‧vat
Verb
rozkulačovat impf (perfective rozkulačit)
- (historical, transitive) to dekulakize or keep dekulakizing (collectivizing the property of a prosperous peasant or farmer) [since 20th c.]
- 1956, Stát a právo, volume 1–3, Academia, page 220:
- Zásadu dobrovolnosti se snažili zaměňovat násilím vůči středním, ba i chudým rolníkům, kteří nevstoupili ihned do kolchozů. Používali násilí a »rozkulačovali« vedle kulaků i střední rolníky […]
- They replaced the priniciple of voluntariness with violence against middle-income or even poor peasants, who had not immediately joined the farming collectves. They used violence and "dekulakized" not only kulaks but also midle-income peasants […]
-
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozkulačuji, rozkulačuju (coll.) | rozkulačujeme | — | rozkulačujme |
| 2nd person | rozkulačuješ | rozkulačujete | rozkulačuj | rozkulačujte |
| 3rd person | rozkulačuje | rozkulačují, rozkulačujou (coll.) | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozkulačovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozkulačoval | rozkulačovali | rozkulačován | rozkulačováni |
| masculine inanimate | rozkulačovaly | rozkulačovány | ||
| feminine | rozkulačovala | rozkulačována | ||
| neuter | rozkulačovalo | rozkulačovala | rozkulačováno | rozkulačována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | rozkulačuje | — |
| feminine + neuter singular | rozkulačujíc | — |
| plural | rozkulačujíce | — |
Derived terms
- rozkulačování
- rozkulačovaný
Related terms
- dekulakizace
- kulak
- kulačka
- kulacký
- kulakův
- rozkulačení
- rozkulačený
- rozkulačit
Further reading
- rozkulačovati in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- rozkulačovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989