rozkulačit
Czech
Etymology
From Russian раскула́чить (raskuláčitʹ). Morphologically equivalent to roz- + kulak + -it.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈroskulat͡ʃɪt]
- Rhymes: -atʃɪt
- Hyphenation: roz‧ku‧la‧čit
Verb
rozkulačit pf (imperfective rozkulačovat)
- (derogatory, historical, transitive) to dekulakize, to collectivize the property of a kulak (a wealthy peasant) [since 20th c.]
- 2001, Jiří Kratochvil, Brno nostalgické i ironické, Brno: Petrov, →ISBN, page 179:
- Za ty dva roky komunisti rozkulačili, jak tomu drancování říkali, všecky okolní dědiny […]
- In those two years communists dekulakized, as they called the plundering, all the surrounding villages […]
-
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozkulačím | rozkulačíme | — | rozkulačme |
| 2nd person | rozkulačíš | rozkulačíte | rozkulač | rozkulačte |
| 3rd person | rozkulačí | rozkulačí | — | — |
| The verb rozkulačit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozkulačil | rozkulačili | rozkulačen | rozkulačeni |
| masculine inanimate | rozkulačily | rozkulačeny | ||
| feminine | rozkulačila | rozkulačily | rozkulačena | rozkulačeny |
| neuter | rozkulačilo | rozkulačila | rozkulačeno | rozkulačena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | rozkulačiv |
| feminine + neuter singular | — | rozkulačivši |
| plural | — | rozkulačivše |
Derived terms
- rozkulačení
- rozkulačený
- rozkulačování
- rozkulačovaný
Related terms
- dekulakizace
- kulak
- kulačka
- kulacký
- kulakův
Further reading
- rozkulačit in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- rozkulačiti in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- rozkulačiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989