roykur
Faroese
Etymology
From Old Norse reykr, from Proto-Germanic *raukiz. See also rúka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɹɔiːjkʊɹ]
Noun
roykur m (genitive singular royks, uncountable)
- smoke
Declension
m15s | Singular | |
Indefinite | Definite | |
Nominative | roykur | roykurin |
Accusative | royk | roykin |
Dative | royki | roykinum |
Genitive | royks | royksins |