< Reconstruction:Proto-Slavic
Reconstruction:Proto-Slavic/uměti
Proto-Slavic
Etymology
From *umъ + *-ěti.
Verb
*uměti
- to know (how), to be able
Conjugation
Conjugation of *uměti, *umě, *umějetь (?, -ě-, s-aorist, accent paradigm ?)
Suffix: *-ěti
Verbal noun | Infinitive | Supine | L-participle |
---|---|---|---|
*uměnьje | *uměti | *umětъ | *umělъ |
Participles | ||
---|---|---|
Tense | Past | Present |
Passive | *uměnъ | *umějemъ |
Active | *uměvъ | *uměję |
Aorist | Present | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Person | 1st | 2nd | 3rd | 1st | 2nd | 3rd |
Singular | *uměxъ | *umě | *umě | *umějǫ | *uměješi | *umějetь |
Dual | *uměxově | *uměsta | *uměste | *umějevě | *umějeta | *umějete |
Plural | *uměxomъ | *uměste | *uměšę | *umějemъ | *umějete | *umějǫtь |
Imperfect | Imperative | |||||
Person | 1st | 2nd | 3rd | 1st | 2nd | 3rd |
Singular | *uměaxъ | *uměaše | *uměaše | — | *uměji | *uměji |
Dual | *uměaxově | *uměašeta | *uměašete | *umějivě | *umějita | — |
Plural | *uměaxomъ | *uměašete | *uměaxǫ | *umějimъ | *umějite | — |
Derived terms
- *orzuměti
Descendants
- East Slavic:
- Old East Slavic: оумѣти (uměti)
- Belarusian: уме́ць (umjécʹ)/ ўмець (ŭmjecʹ)
- Russian: уме́ть (umétʹ)
- Ukrainian: вмі́ти (vmíty)/ умі́ти (umíty)
- Old East Slavic: оумѣти (uměti)
- South Slavic:
- Old Church Slavonic:
- Old Cyrillic: оумѣти (uměti)
- Glagolitic: ⱆⰿⱑⱅⰹ (uměti)
- Bulgarian: уме́я (uméja)
- Macedonian: умее (umee)
- Serbo-Croatian:
- Cyrillic: у̀мети, у̀мјети
- Latin: ùmeti, ùmjeti
- Slovene: uméti
- Old Church Slavonic:
- West Slavic:
- Old Czech: uměti
- Czech: umět
- Old Polish: umieć
- Polish: umieć
- Slovak: umieť
- Sorbian:
- Lower Sorbian: huměś
- Upper Sorbian: wuměć
- Old Czech: uměti
Further reading
- Vasmer, Max (1964–1973), “уме́ть”, in Этимологический словарь русского языка [Etymological Dictionary of the Russian Language] (in Russian), transl. and suppl. by Oleg Trubachyov, Moscow: Progress