< Reconstruction:Proto-Germanic
Reconstruction:Proto-Germanic/idiwītijaną
Proto-Germanic
Etymology
From *idiwītą + *-janą.
Pronunciation
- IPA(key): /ˌidiˈwiː.ti.jɑ.nɑ̃/
Verb
*idiwītijaną
- to revile, insult, mock
Inflection
Conjugation of *idiwītijaną (weak class 1)
active voice | passive voice | ||||
---|---|---|---|---|---|
present tense | indicative | subjunctive | imperative | indicative | subjunctive |
1st singular | *idiwītijō | *idiwītijaų | — | *idiwītijai | *? |
2nd singular | *idiwītīsi | *idiwītijais | *idiwītī | *idiwītijasai | *idiwītijaisau |
3rd singular | *idiwītīþi | *idiwītijai | *idiwītijaþau | *idiwītijaþai | *idiwītijaiþau |
1st dual | *idiwītijōs | *idiwītijaiw | — | — | — |
2nd dual | *idiwītijaþiz | *idiwītijaiþiz | *idiwītijaþiz | — | — |
1st plural | *idiwītijamaz | *idiwītijaim | — | *idiwītijanþai | *idiwītijainþau |
2nd plural | *idiwītīþ | *idiwītijaiþ | *idiwītīþ | *idiwītijanþai | *idiwītijainþau |
3rd plural | *idiwītijanþi | *idiwītijain | *idiwītijanþau | *idiwītijanþai | *idiwītijainþau |
past tense | indicative | subjunctive | |||
1st singular | *idiwītidǭ | *idiwītidēdį̄ | |||
2nd singular | *idiwītidēz | *idiwītidēdīz | |||
3rd singular | *idiwītidē | *idiwītidēdī | |||
1st dual | *idiwītidēdū | *idiwītidēdīw | |||
2nd dual | *idiwītidēdudiz | *idiwītidēdīdiz | |||
1st plural | *idiwītidēdum | *idiwītidēdīm | |||
2nd plural | *idiwītidēdud | *idiwītidēdīd | |||
3rd plural | *idiwītidēdun | *idiwītidēdīn | |||
present | past | ||||
participles | *idiwītijandz | *idiwītidaz |
Descendants
- West Germanic: *idiwītijan
- Old English: edwītan
- Old High German: itawīzen
- Middle High German: itewīzen, itwīzen
- Gothic: 𐌹𐌳𐍅𐌴𐌹𐍄𐌾𐌰𐌽 (idweitjan)