příkaz
See also: prikaz
Czech
Etymology
Deverbal from přikázat
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊iːkas]
Audio (file)
Noun
příkaz m inan
- command, order
- dostatpříkaz ― to get an order
Declension
Declension of příkaz
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | příkaz | příkazové, příkazi |
genitive | příkaze | příkazů |
dative | příkazovi, příkazi | příkazům |
accusative | příkaze | příkaze |
vocative | příkazi | příkazové, příkazi |
locative | příkazovi, příkazi | příkazích |
instrumental | příkazem | příkazi |
Antonyms
- zákaz
Derived terms
- příkazce
- příkazový m
Further reading
- příkaz in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- příkaz in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- příkaz in Internetová jazyková příručka