přisvojit
Czech
Etymology
svůj
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɪsvojɪt]
Verb
přisvojit pf
- to appropriate (to take to oneself)
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přisvojím | přisvojíme | — | přisvojme |
2nd person | přisvojíš | přisvojíte | přisvoj | přisvojte |
3rd person | přisvojí | přisvojí | — | — |
The verb přisvojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přisvojil | přisvojili | přisvojen | přisvojeni |
masculine inanimate | přisvojily | přisvojeny | ||
feminine | přisvojila | přisvojily | přisvojena | přisvojeny |
neuter | přisvojilo | přisvojila | přisvojeno | přisvojena |
Transgressives | present | past |
masculine singular | — | přisvojiv |
feminine + neuter singular | — | přisvojivši |
plural | — | přisvojivše |
Further reading
- přisvojiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přisvojiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989