předmět
See also: predmet
Czech
Etymology
Borrowed from Polish przedmiot.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛdm̩ɲɛt]
audio (file)
Noun
předmět m inan
- object (thing)
- (grammar) object (noun phrase which is an internal complement of a verb phrase or a prepositional phrase)
- Coordinate term: podmět
- subject (area of study)
- subject (of a mail)
Declension
Declension of předmět
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | předmět | předměty |
| genitive | předmětu | předmětů |
| dative | předmětu | předmětům |
| accusative | předmět | předměty |
| vocative | předměte | předměty |
| locative | předmětu, předmětě | předmětech |
| instrumental | předmětem | předměty |
Derived terms
- předmětný
- bezpředmětný
Descendants
- → Serbo-Croatian: predmet
Further reading
- předmět in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- předmět in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989