píď
See also: pid and PID
Czech
Etymology
From Old Czech pied, from Proto-Slavic *pędь, from Proto-Indo-European *(s)pen-d- ("to stretch"), cognate with Slovak piaď, Polish piędź, Russian пядь (pjadʹ).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpiːc]
- Hyphenation: píď
Noun
píď f
- span (unit of length)
- Píď je stará délková jednotka, odvozena od vzdáleností palce na lidské ruce od ostatních prstů. ― (please add an English translation of this usage example)
Declension
Declension of píď
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | píď | pídě |
genitive | pídě | pídí |
dative | pídi | pídím |
accusative | píď | pídě |
vocative | pídi | pídě |
locative | pídi | pídích |
instrumental | pídí | píděmi |
Derived terms
- dopídit se
- píďalka
- pidimuž
- pídit se
Further reading
- píď in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- píď in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989