první

první

Czech

Czech numbers ^(edit)

		10
	[a], [b] ←  0	1	2  →	10  →
Cardinal: jeden     Ordinal: první     Adverbial: jedenkrát, jednikrát, jednou

Etymology

From prvý +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̩vɲiː]

• Audio

  (file)

Adjective

první (comparative prvnější, superlative nejprvnější)

1. first

   Synonym: prvý

   Antonym: poslední

   první třída ― first class

Declension

Declension of první

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	první
genitive	prvního		první	prvního
dative	prvnímu		první	prvnímu
accusative	prvního	první
vocative	první
locative	prvním		první	prvním
instrumental	prvním		první	prvním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	první
genitive	prvních
dative	prvním
accusative	první
vocative	první
locative	prvních
instrumental	prvními

Derived terms

• první osoba
• první pád

Related terms

• prvenství n

Further reading

• první in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• první in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• první in Internetová jazyková příručka