povolení
Czech
Etymology
povolit + -ení
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpovolɛɲiː]
Noun
povolení n
- verbal noun of povolit
- permit
- permission
Declension
Declension of povolení
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | povolení | povolení |
genitive | povolení | povolení |
dative | povolení | povolením |
accusative | povolení | povolení |
vocative | povolení | povolení |
locative | povolení | povoleních |
instrumental | povolením | povoleními |
Antonyms
- zákaz m
Further reading
- povolení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- povolení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- povolení in Internetová jazyková příručka