pouť
See also: pout and Pout
Czech
Etymology
From Old Czech pút, from Proto-Slavic *pǫtь, from Proto-Balto-Slavic *pántis, from Proto-Indo-European *póntoh₁s.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpou̯c]
Noun
pouť f
- pilgrimage
- in the Czech Republic, annual event typically featuring carousels, serving for entertainment
Declension
Declension of pouť
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pouť | poutě |
| genitive | poutě | poutí |
| dative | pouti | poutím |
| accusative | pouť | poutě |
| vocative | pouti | poutě |
| locative | pouti | poutích |
| instrumental | poutí | poutěmi |
Derived terms
adjectives
- poutnický
- poutní
- poutníkův
- putovní
- putující
nouns
- poutnice
- poutník
- putování
- puťák
- souputník
verbs
- doputovat
- putovat
Further reading
- pouť in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pouť in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- pouť in Internetová jazyková příručka