poučovatel
Czech
Etymology
From poučovat + -tel.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpou̯t͡ʃovatɛl]
Noun
poučovatel m anim (feminine poučovatelka)
- illuminator
Declension
Declension of poučovatel
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | poučovatel | poučovatelé |
| genitive | poučovatele | poučovatelů |
| dative | poučovatelovi, poučovateli | poučovatelům |
| accusative | poučovatele | poučovatele |
| vocative | poučovateli | poučovatelé |
| locative | poučovatelovi, poučovateli | poučovatelích |
| instrumental | poučovatelem | poučovateli |
Related terms
- poučovat
Further reading
- poučovatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- poučovatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989