pokálet
Czech
Etymology
po- + kálet
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpokaːlɛt]
Verb
pokálet pf
- to defecate, to shit
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | pokálím | pokálíme | — | pokálejme |
| 2nd person | pokálíš | pokálíte | pokálej | pokálejte |
| 3rd person | pokálí | pokálejí, pokálí | — | — |
| The verb pokálet does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | pokálel | pokáleli | pokálen | pokáleni |
| masculine inanimate | pokálely | pokáleny | ||
| feminine | pokálela | pokálely | pokálena | pokáleny |
| neuter | pokálelo | pokálela | pokáleno | pokálena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | pokálev |
| feminine + neuter singular | — | pokálevši |
| plural | — | pokálevše |
Synonyms
- pokadit, pokakat, podělat, posrat
Further reading
- pokáleti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pokáleti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989