pokora
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpokora]
- Hyphenation: po‧ko‧ra
Noun
pokora f
- humility
Declension
Declension of pokora
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | pokora | pokory |
genitive | pokory | pokor |
dative | pokoře | pokorám |
accusative | pokoru | pokory |
vocative | pokoro | pokory |
locative | pokoře | pokorách |
instrumental | pokorou | pokorami |
Derived terms
- pokorný
- pokořit
Further reading
- pokora in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pokora in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- pokora in Internetová jazyková příručka
Polish
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *pokora.
Pronunciation
- IPA(key): /pɔˈkɔ.ra/
Audio (file) - Rhymes: -ɔra
- Syllabification: po‧ko‧ra
Noun
pokora f
- humility
- (Bukovina) mourning
Declension
Declension of pokora
singular | |
---|---|
nominative | pokora |
genitive | pokory |
dative | pokorze |
accusative | pokorę |
instrumental | pokorą |
locative | pokorze |
vocative | pokoro |
Derived terms
- pokorny
Further reading
- pokora in Wielki słownik języka polskiego, Instytut Języka Polskiego PAN
- pokora in Polish dictionaries at PWN