podmínka
Czech
Etymology
podmínit + -ka
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpodmiːŋka]
Noun
podmínka f
- (logic) condition
- term (of a contract)
- requirement
- prerequisite
Declension
Declension of podmínka
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | podmínka | podmínky |
| genitive | podmínky | podmínek |
| dative | podmínce | podmínkám |
| accusative | podmínku | podmínky |
| vocative | podmínko | podmínky |
| locative | podmínce | podmínkách |
| instrumental | podmínkou | podmínkami |
Derived terms
- podmínečný
Related terms
- podmíněný
- podmínit
Further reading
- podmínka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- podmínka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- podmínka in Internetová jazyková příručka