poblahopřát
Czech
Etymology
po- + blahopřát
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpoblaɦopr̝̊aːt]
Verb
poblahopřát pf (imperfective blahopřát)
- to congratulate (k (on) + dative case)
- Rád bych mu poblahopřál k vynikající zprávě. ― I would like to congratulate him on a fine report.
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | poblahopřeji, poblahopřeju (coll.) | poblahopřejeme | — | poblahopřejme |
2nd person | poblahopřeješ | poblahopřejete | poblahopřej | poblahopřejte |
3rd person | poblahopřeje | poblahopřejí, poblahopřejou (coll.) | — | — |
The verb poblahopřát does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | poblahopřál | poblahopřáli | — | — |
masculine inanimate | poblahopřály | — | ||
feminine | poblahopřála | — | ||
neuter | poblahopřálo | poblahopřála | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | poblahopřeje | — |
feminine + neuter singular | poblahopřejíc | — |
plural | poblahopřejíce | — |
Derived terms
- poblahopřání n
Further reading
- poblahopřáti in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- poblahopřáti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- poblahopřát in Internetová jazyková příručka