pláč
See also: plac, plác, plač, Pláč, plaĉ, płac, płač, płać, pľac, and Plac.
Czech
Etymology
From Old Czech pláč, from Proto-Slavic *plačь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈplaːt͡ʃ]
Noun
pláč m
- weeping, crying
- Synonyms: brekot, brek, brečení, bek
- být někomu dopláče ― to make someone feel like crying
Declension
Declension of pláč
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pláč | pláče |
| genitive | pláče | pláčů |
| dative | pláči | pláčům |
| accusative | pláč | pláče |
| vocative | pláči | pláče |
| locative | pláči | pláčích |
| instrumental | pláčem | pláči |
Related terms
- plakat
Further reading
- pláč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pláč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- pláč in Internetová jazyková příručka